Vyhlídky ekonomiky eurozóny pro tento rok se podle šéfky ECB Christine Lagardeová zlepšily. ECB rovněž počítá s o něco vyšší inflací než dosud.
Jelikož už více než 70% dospělých v Evropě je očkovaných a protiepidemické restrikce se ve velké míře zrušily a ekonomiky otevřely, spotřebitelé mohou utrácet více a firmy mohou zvyšovat svou produkci, uvedla Lagardová na tiskové konferenci po skončení zasedání Rady guvernérů. Varovala však, že se zvyšováním imunity vůči novému koronavirus se sice aktuálně snížily negativní vlivy pandemie, ale globální šíření delta variantu nového koronavirus může oddálit plné otevření ekonomiky.
Podle Lagardová je aktuální zrychlení inflace pouze dočasné a základní inflační tlaky se zvyšují jen pomalu. ECB mírně zvýšila svou inflační prognózu, nadále však očekává, že ve střednědobém horizontu zůstane tempo růstu spotřebitelských cen výrazně pod dvouprocentním inflačním cílem ECB.
Podmínky financování pro firmy, domácnosti a veřejný sektor zůstaly od jejich posledního čtvrtletního hodnocení v červnu příznivé. To je podle šéfky ECB nezbytné pro to, aby ekonomika pokračovala v zotavování a překonala negativní vliv pandemie na inflaci.
Lagardová zopakovala, že na základě společného posouzení podmínek financování a výhledu vývoje inflace je možné zachovat příznivé podmínky financování i při mírně pomalejším tempu čistého nákupu aktiv v rámci Peppe ve srovnání s předchozími dvěma čtvrtletími.
Ekonomika eurozóny ve 2. čtvrtletí expandovala o 2,2%, což bylo více, než se očekávalo a zřejmě zaznamená silný třetí kvartál. „Zotavování staví na úspěchu vakcinace v Evropě, která umožnila výrazné otevření ekonomiky,“ uvedla Lagardová.
Sektor služeb profituje, že lidé se vrátili do obchodů a restaurací stejně jako z oživení cestování a turismu. Výrobní sektor je sice silný, ale brzdí ho nedostatek materiálů a vybavení. Šíření delta variantu si zatím nevyžádalo znovuzavedení restrikcí, ale může zpomalit oživování globálního obchodu a plné otevření ekonomiky, varovala Lagardová.
ECB aktuálně počítá v tomto roce s nárůstem hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny o 5%, v roce 2022 o 4,6% a v roce 2023 o 2,1%. Předtím ECB předpovídala v tomto toku zvýšení HDP o 4,6% a příští rok o 4,7%. Prognóza pro rok 2023 se nezměnila.
Inflace by měla letos dosáhnout 2,2%, 1,7% v roce 2022 a 1,5% v roce 2023. Jádrová inflace, do které se nezapočítávají volatilní ceny potravin a energií, by měla v roce 2021 dosáhnout v průměru 1, 3%, 1,4% v roce 2022 a 1,5% v roce 2023.
