Podnikatelé mají obavy ze zavedení environmentálního balíku Fit for 55, který představila Evropská komise (EK). I když jeho konečné znění se bude ještě po jednání Evropského parlamentu (EP) měnit, výrazné a zejména finančně nákladné dekarbonizaci průmyslu, dopravy, ale také vytápění či výroby elektřiny se nevyhneme. Proti tomu, co přichází z EU, je zbytečné bojovat a třeba se pouze přizpůsobit, řekl ve čtvrtek na konferenci „Průmysl na odchodu“ ministr hospodářství Richard Sulík (SaS).
„Žijeme v době absurdit,“ konstatoval Sulík. „Jsou to sice nesmysly, ale jsou vytesané do kamene,“ okomentoval ministr záměr EK snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 55%. Sulík ještě jako europoslanec považoval za přiměřené snížení emisí o 35%, které původně navrhli odborníci. Ambice EU však postupně rostly až na současných 55%. Podle Sulíka je třeba se přizpůsobit a vyčkat, dokud Brusel rozhodnutí pro jejich důsledky nepřehodnotí.
Zástupci Slovenské společností s vysokou spotřebou elektrické energie jako Slovalco, OFS či Slovnaft upozorňovali na extrémní růst cen emisních povolenek a s tím související růst energií. I když jsou tyto firmy technologicky i environmentální na vysoké úrovni, rostoucí náklady na elektřinu je nutí přemýšlet o ukončení výroby. Například Slovalco již odložilo investice do obměny pecí a o opatřeních uvažují i ve společnosti OFS.
Generální ředitel rafinerie Slovnaft Marek Senkovič očekává zvyšování daní na motorová paliva další růst ceny emisních povolenek či tlak na využívání extrémně drahého zeleného vodíku. Investice na dekarbonizaci si podle něj vyžádají biliony eur. Environmentální cíle EU by se podle Senkoviča daly docílit i mnohem levnějšími opatřeními. Jedním z takových příkladů je extrémní tlak na elektromobilitu. Všechny automobily v celé EU však podle Senkoviča vyprodukují pouze zhruba dvojnásobek emisí, než deset největších znečišťovatelů ovzduší v EU. Z nich já přitom sedm německých uhelných elektráren. Přitom ani výroba elektromobilů a energie na jejich pohon není bez uhlíkové stopy.
Státní tajemník Ministerstva financí SR Marcel Klimek je přesvědčen, že vláda ukázala velký zájem podpořit průmysl a odstranit překážky jeho setrvání na Slovensku. Připomněl splacení historického dluhu distribučním společnostem ve výši 160 milionů eur ze státního rozpočtu, na který by se jinak musely poskládat odběratelé, zda záměr snížit poplatky za dodávku elektřiny, což by se mělo promítnout v její konečné ceně. „Jsem přesvědčen, že průmysl není na odchodu, právě naopak, že podmínky jeho podnikání se za této vlády zlepšují,“ řekl Klimek.
S tím však nesouhlasí ani generální ředitel Slovalco Milan Veselý, ani výkonný ředitel OFS Branislav Klocok. „Na rozdíl od pana Klimek si nemyslím, že na Slovensku je problém jen historický dluh a poplatky,“ řekl Veselý. Problém je podle podnikatelů iv současné ceně silové elektřiny, která již pro prosincové dodávky dosáhla 120 eur za megawatthodinu (MWh). „Při ceně 120 eur za MWh řešit poplatky je jako hasit kurník, když vám hoří dům,“ dodal Klocok.
