Mikroekonomie analyzuje chování. Sleduje, jak jednotlivci a společnosti reagují na stimuly a efektivně alokují vzácné zdroje.
Lidé se snaží získat co nejvíce a zároveň utrácet co nejméně. Ekonom Thomas Sowell řekl, že nikdy není dost ničeho, aby se plně uspokojili všichni, kteří to chtějí. Tato všudypřítomnost nedostatku v našich životech dělá studiu lidského chování přesvědčivou.
Mikroekonomie se dělí na teorii spotřebitele, která se zaměřuje na chování lidí v tržním prostředí, a na teorii firem, která se zaměřuje na to, jak podniky působí, opět v prostředí trhu.
Spotřebitelé sledují svůj vlastní zájem
V 19-tom století ekonomové označovali spotřebitelů za homo economus. Pojem „ekonomický člověk“ označuje idealizovaného člověka, který jedná racionálně, s dokonalými znalostmi a který se snaží maximalizovat osobní užitečnost nebo spokojenost. Ekonomický člověk dokáže existovat za předpokladu mnohých ekonomických modelů, dnes můžeme spotřebitelů klidně označovat za ekonomických lidi, s odkazem na myšlenku, že jednotlivci se rozhodují na základě racionálního sledování vlastního zájmu.
Význam vlastního zájmu je zcela jasný, je však důležité pochopit, co ekonomové myslí tím, že ho racionálně sledují.
Pro ekonoma je chování racionální, pokud pomáhá dosáhnout cílů. Ekonomové nepřijímají morální úsudek o cílech člověka. Chování, které se může zdát iracionálnímu iracionální, nemusí být takové pro ekonoma. Aby to bylo jasnější, představte si, že někdo chce vykrást banku. Vzhledem k tomuto cíli by ekonomové řekli, že pokud si dělá obhlídku banky a hledá bezpečnostní kamery, je to pro něj racionální chování. Nebo pokud někdo nenávidí kreditní karty, ekonomové nevěnují důvody, řekli by, že pro ni je racionální kreditní karty ničit.
Spotřebitelé chtějí maximum, co si mohou dovolit
Pokud si chce spotřebitel cokoliv koupit, musí komunikovat s výrobcem – prodejcem. Je jedno jestli v kamenné prodejně, nebo přes internet. Teorie spotřebitele říká, že je třeba přezkoumat ceny, protože má zájem získat ty výrobky a služby, díky kterým bude jeho spokojenost co nejvyšší za nejnižší možnou cenu.
Vlastní zájem: Proč lidé nikdy nemají dost toho, co chtějí, a jak to ovlivňuje politiku
Mikroekonomie studují tuto interakci matematicky dvěma způsoby. Nejprve se pokoušejí zjistit míru spokojenosti spotřebitele přiřazením čísla podle toho, jak si tento spotřebitel cení zboží a služby, které se rozhodne koupit na trhu. Tomuto číslu říkají užitečnost. Označuje celkové uspokojení získané z konzumu zboží nebo služby. Ekonomické teorie založené na racionálním výběru obvykle předpokládají, že spotřebitelé budou snažit maximalizovat užitečnost. Ekonomickou užitečnost zboží nebo služby je důležité pochopit, protože přímo ovlivňuje poptávku, a tedy cenu, tohoto zboží nebo služby. V praxi není možné měřit a kvantifikovat užitečnost pro spotřebitele. Někteří ekonomové se však domnívají, že pomocí různých modelů ji dokáží nepřímo odhadnout.
Za druhé, akt hledání maximálního uspokojení interpretují jako řešení problému maximalizace. Problém maximalizace je když spotřebitel chce co nejvíce za své peníze.
Ústředním problémem teorie spotřebitele je proto studie o tom, jak spotřebitelé maximalizují užitečnost v podmínkách trhu. Nakupují za peníze, které mají k dispozici, to, co se jim líbí.
Mikroekonomie, zkoumajících maximalizaci užitečnosti, fascinuje to, jak pěkně ilustruje centrální napětí v ekonomii. Jak nejlépe uspokojit neomezené potřeby omezenými prostředky. „Neomezené potřeby“ jsou zachyceny pojmem užitečnost a „omezené prostředky“ se týkají konečného příjmu nebo rozpočtu spotřebitele. Ekonomové to nazývají problém omezené maximalizace. Opět příklad. Pokud máte rozpočet 1 000 eur měsíčně na pronájem bydlení a k dispozici jsou nabídky za 900, 1000 dolarů a 1 500 eur, třetí nabídku musíte vyloučit jako příliš drahý. Při prvje nabídce byste něco dokázali ušetřit, ale nabídka druhá může být hezčí bydlení a ještě v rámci rozpočtu.
Firmy také sledují vlastní zájem
Nedílnou součástí mikroekonomie je teorie firmy. Termín, který ekonomové používají pro zkoumání toho, jakým způsobem se rozhoduje obchodní společnost o velikosti výstupu, nákupu služeb výrobních faktorů. Tradiční teorie vysvětluje chování firmy touhou maximalizovat zisky. Ekonomové se domnívají, že podniky existují, protože tým
